Kostel po rekonstrukcí v letech 1995 - 1997

Dějiny současného kostela začínají roku 1755. Nový zděný kostel byl postaven po velikém požáru města pod patronací knížete Václava Lichtenštejna. Na stavbu bylo údajně použito kamení z tvrze, která stávala ve středověku v místech dnešního zdravotního střediska. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v barokním slohu, měl hranolovitou věž pokrytou bílým plechem, věžní hodiny, kapli sv. Anny, pět oltářů, dobré varhany, sochy svatých atd. Tři zvony z olomoucké dílny byly ulity v letech 1762-1766. Pod kostelem se nacházely dvě krypty, kolem kostela stával i hřbitov, který byl roku 1836 zrušen. Dnes ho připomínají jen náhrobky na zbytcích staré hřbitovní zdi. Na výzdobě chrámu se podíleli i místní umělci - Ignác Tomášek z Jedlí (dřevěné plastiky), v pozdější době Jan Umlauf z Mlýnice (obrazy). Roku 1793 byla postavena nová budova fary.

Roku 1889 postihl město největší požár v jeho historii. Oheň zničil náměstí, faru, školu za kostelem, radnici a celý kostel. Vnitřní vybavení i střecha shořely, zvony a hodiny se roztavily. Z prostředků získaných sbírkami farníků byla roku 1891 zničená budova i s věží provizorně pokryta na dalších 21 let (na starých fotografiích a litografiích z přelomu 19. a 20. století je náš chrám vyobrazen s provizorní nízkou jehlanovitou věží).

Definitivní podobu získává kostel roku 1912. Pomocí sbírek věřících a za finančního přispění knížete Johanna Lichtenštejna je kostel konečně opraven a postavena i nová kopulovitá věž.

Během obou světových válek i v dalších desetiletích kostel prožíval svá smutná i šťastnější období (např. za 1. světové války přišel kostel o tři zvony, v letech 1923 a 1933 však byly vysvěceny a zavěšeny zvony nové). Průběžně byly prováděny vnější opravy budovy i úpravy a modernizace interiéru, významnou událostí bylo roku 1976 zavěšení dvou nových zvonů z dílny L. Dytrychové z Brodku u Přerova.

V letech 1995 - 1997 prošel chrám nejvýznamnější a zatím nejnákladnější opravou, v rámci programu Regenerace městských památkových rezervací byla provedena celková rekonstrukce vnějšího vzhledu. Jak v době minulé, tak i v současnosti je kostel dominantou a chloubou nejen náměstí, ale i celého města.

Mgr. Ivana Valentová

Kostel po rekonstrukcí v letech 2009 - 2015

Historie kostela sv. Jana Křtitele v Herolticích sahá do počátku 18. století. V letech 1715 -1718 byla postavena kaple z kamene (dnešní loď kostela) zasvěcená sv. Janu Křtiteli. Současná podoba svatostánku je výsledkem přístavby roku 1910. Při této rekonstrukci byly vnitřní stěny vyzdobeny ojedinělým květinovým vzorem, který se zachoval až do dnešní doby, dále byla přistavěna věž a kůr s varhanami. O šedesát let později, roku 1970, dostal kostel ještě novou fasádu.

Náročnou, především vnější, rekonstrukcí prošel kostel vletech 2009- 2015. Ta se uskutečnila především díky veřejné sbírce Živé Heroltice a finančním prostředkům z rozpočtu města Štíty. Během této doby byla nově pokryta střecha kostela šindelem, věž a věžička byly pokryty mědí, byl opraven kůr, proběhly náročné restaurátorské práce na varhanách a byla zcela zrenovována fasáda na zdivu kostela i na věžičce. Renovovány byly i dvě pískovcové skulptury vareálu kostela - kříž skorpusem Krista a Svatá Trojice smotivy sv. Rozálie a sv. Jiří. Součástí areálu kostela je kromě skulptur i fara, která dnes neslouží svému účelu. Budova fary pochází z 1. poloviny 19. století a je postavena vempírovém slohu. Tato přízemní budova mávalbovou střechu a pětiosé průčelí svýtvarným dekorem. Fara je dnes chráněnou památkou.

Kostel sv. Jana Křtitele (včetně kříže před kostelem) je nemovitou kulturní památkou, vedenou v ÚSKP ČR pod č. 103461, od roku 2009. Svatostánek byl postaven před třemi sty lety v pozdně barokním slohu na obdélníkovém půdorysu. Průčelí kostela zvýrazňuje volutový štít a hlavní vchod. Na loď splochým stropem navazuje půlkruhové kněžiště se zúženým trojbokým závěrem. Sál osvětlují dvě řady oken umístěné nad sebou vpodélné stěně. Pod sakristií je malá krypta. Kostel má vysokou boční věž zakončenou jehlancovou střechou vysokou 28 m a masivní sanktusník. Věž je po římsu třípatrová a následuje zvonicové patro sprolomenými okny. Ve věži byly původně zavěšeny tři zvony, z kterých se zachoval pouze jeden, zasvěcenýsv. Janu Křtiteli, který se od června 2007 pravidelně rozeznívá v každé nedělní poledne. Převážná část obrazové výzdoby kostela (mimo Křížové cesty) je věnovaná životu a smrti Jana Křtitele. Vlevo od oltáře se nachází vzácná soška Panny Marie. Asi nejzajímavější části výzdoby jinak hladkých vnitřních omítek jsou neobvyklé květinové motivy. Jde vlastně ošablonovou výmalbu patrně ze zmíněného roku 1910. Dřevěná kruchta je vybavená varhanami z dílny největšího světového výrobce píšťalových varhan Rieger-Kloss z Krnova. Tento starobylý královský nástroj zroku 1910 bylroku 2011 díky veřejné sbírce zrestaurován firmou Poukar - Eliáš z České Třebové a pravidelně se rozeznívá při koncertech vážné hudby.

Chloubou kostela je nový zvon, který byl ulit na konci roku 2015 Mistrem Josefem Tkadlecem v halenkovské dílně u Vsetína. Zvon má váhu více než 300 kg a je zasvěcen sv. Václavu. V dnešní době je význam a symbol světcova jména, jako zakladatele české státnosti, závažný a vyzývající k zamyšlení. K diskusi a přemýšlení je i osud zdejšího kraje, jeho minulost, přítomnost, ale především to, jak se k němu chováme nyní, jak zde žijeme a budeme žít.

Mgr. Ivana Valentová

Kostel v dnešní době 

Obec Cotkytle se objevuje v písemných pramenech nejdříve roku 1350, tehdy byla předána do nově vzniklé diecéze v Litomyšli podle I. listiny císaře Karla IV. z 3. února 1350. 

Původní dřevěný kostel zas. Nanebevstoupení Páně, přešel v 16. století do správy nekatolíků, spravován zábřežskými kněžími až do 1669, kdy byla farnost přifařena do Jedlí. Kostel, měl zvon ke cti Nanebevstoupení Páně z roku 1656 o váze pět centnýřů. 

V roce 1672 byl částečně opraven a roku 1726 úplně přestavěn a zasvěcen oblíbenému baroknímu světci Janu Nepomuckému. V r. 1776 bylo zde zřízeno lokální kaplanství, r. 1784 samostatná lokalie, která později byla povýšená na farnost (1843), do jejíž kolatury patřily: Herbortice, Janoušov a část Šumvaldu (Strážná). Farnost tehdy měla 2063 farníků. Při zdejším kostele fungovala již v r. 1819 škola. 

Mezi církevní památky v obci patří kamenné sousoší Ukřižování z roku 1797 před kostelem a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1814.  

P. Mgr. Jacek Brończyk

Kostel a obecní hřbitov v dnešní době

Kostel byl původně mariánský, v 16. století českobratrský, později zasvěcený sv. Leonardovi (Linhartovi), ochránci dobytka a patrona vězňů.
První zmínka o duchovní správě sahá do roku 1481. Dřevěný kostel během třicetileté války vyhořel
a byl nahrazen novým, postaveným v letech 1666-1672. Ze starého kostela byl na věž stávajícího kostela zavěšen zvon s letopočtem 1568. Zanedlouho se kostel stal místem známých poutí, kam putovali věřící
z širokého okolí. Proto byly v roce 1734 postaveny
tzv. konventy, tj. ambity. Sloužily pro ochranu poutníků před nepohodou a k odpočinku. Dnes je zde obecní hřbitov.
V dnešní době jsou ve věži kostela umístěny další dva zvony, které byly pořízený z veřejných sbírek a darů farníků. Zvon sv. Linhart byl vysvěcen v říjnu roku 1993 a zvon sv. Anežka a sv. Jan Sarkander byl vysvěcen v červnu roku 1996.
Kostel, ambity a kříž z roku 1814, který stojí před hlavní bránou, jsou na seznamu kulturních památek České Republiky.

Bc. Šimon Minář